Signora, gondola?
- ,,Samotná voda je těžká na žaludek. Musíš jí ředit vínem. Vodu nikdy nepij samotnou, nebo budeš mít žaludeční vředy" Na tuto větu z knížky od Marty Kučíkový, jsem si vzpomněla ráno, když jsem zapíjela vitamín C naší kohoutkovou vodou. L'acqua e potabile - voda je pitná, ujišťoval nás majitel našeho benátského bytu. Hmm pitná, ale to neznamená dobrá. Naše kohoutková voda má prazvláštní chuť . Kovově slanou, místy rybí příměs. Dva měsíce jsem poctivě dávala ,, workout water plan" a tahala se s balením vod na byt. Třetí měsíc jsem usoudila, že bych raději měla ramínka něžné dívčiny než urostlého benátského vzpěrače z Coopu ( a nebo jednoduše jsem líná se s tím tahat ), takže jsem se vrhla na pití - naší vody s příchutí tuňáka. Knižní moudro mi vyloženě zvedlo náladu. Aha, možná proto se tady nikdo nezabývá chutí vody, nepočítá se s tím, že jí budě někdo pít samotnou. To dává smysl!
- Jinak výše zmíněná kniha, mi zachránila život, když mě zastihla na nádraží v Padově ,,sciopero" - stávka. Infopán mě ujišťoval, že vlaky směr Venezia se rozjedou za krásné dvě hodinky. Tak jsem si dala cappuccino, chvilku si nesoustředěně listovala ve slovníku a pak jsem vytáhla beletrii a zcela soustředěně, dostávala v pravidelných intervalech záchvaty smíchu. Lidi, kteří si krátili čekání na svých telefonech moc nechápaly, jak se můžu bavit nad něčím co nemá displej! Skandál. Taky jsem díky sciopero, potkala italského, instagramového poloboha. No vážně byl to on. Kluk, který se na mě křenil z fotek ze slunečných pláží, kluk co má několik set tisíc instagramových fanoušků, seděl v Padově na nádraží a pil espresso. Byla jsem dost zklamaná z toho, že ho začal pít, aniž by si ho předtím vyfotil. To přeci Instragram lidé dělají ne? Padovské nádraží asi není, tak zajímavé na selfie. A vůbec co dělal v Padově, když má být podle instagramových fotek někde na Thailandu? Ještě, že jsem měla tu knížku !
- Dnes jsem měla ve škole další prezentaci. Dnešní se od těch ostatních lišila tím, že jsem měla mluvit do mikrofonu. Ca'Foscari si z nás vychovává řečníky. Když jsem ráno vyšla z domu cítila jsem sice lehkou nervozitu, ale z prapodivných důvodů jsem cítila i adrenalin. Naštěstí je to v angličtině. Kdyby mě čekala prezentace v jazyce italském, asi bych přemýšlela nad zvýšenou konzumací grappy. Tak bych se soustředila na to co říkám, že by určitě nějaký přeřek ve smyslu ,,pene " padl. Tím jsem si jistá.
- Docela jsem se na to těšila. Ještě pár takových veřejných prezentací a budu moct řečnit na sjezdu OSN. Navíc dnes na ,,budoucí trapnost s mikrofonem "ani moc myslet nešlo. Soustředila jsem se na bezpečný přechod všech mostů a můstků. Zastavovala se a nechala lidi fotit se na Rialtu a nebo jsem naopak rychle přebíhala. Myslím, že kdejaký fitness trenér by zaplesal, jak střídám svůj kardio rytmus!
- Taky jsem se musela dojímat. Zase. Benátky jsou pro svobodnou dívčinu nebezpečné. Né ve smyslu, že by v každé uličce číhal zhýralý uchylák v karnevalové masce, ale ve smyslu, že je tu tak hezky, že člověk nemá čas zamýšlet se nad něčím jiným. Jsem tady a úplně mi to stačí ke štěstí. V benátských uličkách, zažívám tolik emocí, hezkých emocí. No není to skvělý?! Že existuje místo, které vás dělá bezdůvodně šťastné a kde člověk zamačkává pravidelně slzu nad tím jak ty gotický okna jsou tak hezky gotický, jak ty můstky jsou můstkovní. Skeptici prominou, ale rozhodně je lepší utírat slzy, nad barokním balkonkem, než utírat slzy nad tím, že vám někdo v metru řekne ,,uhni krávo"!
- Přede mnou, měl prezentaci můj spolužák. Je to vážně chytrý kluk, ale hodně mluví a rád komentuje- všechno. Občas se stane, že vede nedopatřením přednášku on a profesor se marně hlásí o slovo. Jeho časový limit uběhl, ale on se zdál být v nejlepším. Snažila jsem se být kolegiální a dávat pozor, ale jeho proslov mě zcela vyčerpal. Začala jsem si kreslit do sešitu. Nebyla jsem sama, kdo pociťoval neklid. Po třídě se ozývaly nesouhlasné vzdechy, spolusedička v lavici sem tam poulila okem a můj asijský spolužák, co seděl zamnou to nezvládl a začal zcela nerušeně svačit. Krekry. Jakmile dal do pusy první sousto, začala mi tikat víčka. Jestli mám z něčeho fobie, tak z malých oken, všeho co se plazí a z MLASKÁNÍ. Snažila jsem se myslet na něco hezkého. Zvuk vodopádů, oblíbené melodie, zpěv skřivánků... Konec. Krekry došly a já šla na řadu.
Začátek prosince je tady báječný. Všechno se začíná zdobit ( jo teprve až teď) , turisté došli ,takže během chůze můžete skotačit, mňaminy šly prudce s cenou dolů a dokonce i gondoliéři zlevnili své služby. ,,Signora, gondola?", volal na mě jeden cestou ze školy. No zas táák moc to nezlevnili, abych si jela ze školy na gondole. Ale bylo by to hezké co říkáte ?
- Přemýšlím nad tím jestli ředit vodu vínem není škoda. Jestli by nebylo lepší pít to víno samotné, abychom zamezili zbytečným hydro ztrátám samozřejmě! Tak SALUTE!
Petra Brabencová
Karneval v Benátkách aneb barokní sukně v akci
Benátský karneval ! Pokud sdílet s někým metr čtverečný a nevadí vám vaší hlavu nechat použít, jako stativ, bude se Vám karneval líbit!!!
Petra Brabencová
Líné Benátky
Benátský ,,Times" Skandální popis temných benátských uliček i obyvatel. Kdo, kde s kým ? Kdo, kde s čím!!
Petra Brabencová
Poletucha poletavá
Řeknu Vám, být sochou v Benátkách, není žádný med. Ať představujete sebe významnější osobnost či národní symbol, můžete si být naprosto jistí, že na vaší hlavě, vždycky bude sedět racek
Petra Brabencová
Ten Andrea aneb něco je tu ve vzduchu
V Benátkách je zavedena dlouholetá tradice. O půlnoci na San Marco - velká líbačka. Každý musí někoho políbit. ,,Tak proč jedeme na druhou stranu, když se máme líbat?" .
Petra Brabencová
Páni Slizáci
Dneska jsem se podívala na zoubek, benátským ,,podnikatelům", kteří mi tu obohacují život. Un piccolo espresso na to
Petra Brabencová
Buongiorno
Však víte. Benátky, úzké uličky, okna blízko u sebe. Když dojdou nějaké kuchyňské ingredience, můžete násadou od koštěte zabouchat na protější okno ,, Ciao Carlo, máš trochu cukru?"
Petra Brabencová
Benátští Páni kluci
Páni kluci jsou i tady! Akorát jejich kabriolet nemá čtyři kola, ale kormidlo a kýl! Představuji si, jak to předávání nové ,,káry" může probíhat.....
Petra Brabencová
Benátská ,,socka"
Vaporetto, je vlastně takový vodní autobus - až na to, že je to loď! Má několik linek a kdo je v Benátkách poprvé má pocit, že je to složitější než metro v New Yorku.
Petra Brabencová
,,So good" syndrom vyměněné tašky a roztomilá holčička
Ta paní bez oblečení na youtube, není vůbec pornoherečka, ale slavná zpěvačka, která ovládá hudební průmysl na druhém konci světa!
Petra Brabencová
Dnes bude větrno, místy déšť a San Marco pod vodou!
Objevila jsem pár nových destinací a potkala jsem hrozně moc pánů se štěňátkama. To vždycky, když tu takhle zaprší, rostou tady štěňata?
Petra Brabencová
Mít seno v hlavě aneb mlčeti zlato?
Sžívání s novým jazykem se občas neobejde bez nějakého toho trapasu.Co se týče, slovních faux-pas, už jsem jedno zažila. Začalo to tak nevině. Týkalo se to chleba
Petra Brabencová
Superhrdinové
Benáští superhrdinové, nepotřebují dlouhé pláště, škrabošky na tvář ( i když v Benátkách by to bylo zrovna stylové ) ani dlouhonohé catgirls po svém boku ( i když tu jim vlastně přeji ). Benáští superhrdinové si vystačí s málem!
Petra Brabencová
Období dešťů
Když v Benátkách začne pršet, děje se toto: 1) turisté zmizí z ulic 2) Benátčané zmizí z ulic 3) holubi zmizí z ulic a vy máte možnost, projít se poloprázdnými uličkami, aniž by jste si večer museli počítat modřiny.
Petra Brabencová
Nechat se zabloudit
Než jsem odjela, probleskly mi hlavou tři věci: v Itálii se nedají koupit BeBe sušenky, oříšky jsou tam nesmyslně drahý a kam budu pro pána chodit jogovat???
Petra Brabencová
První noc v novém bytě
,,První noc v novém bytě, co se ti asi zdálo?". Člověk usíná v napětí, jaký ,,trhák" si na něj hlava vymyslí.
Petra Brabencová
Agent se hlásí ze své pozice
Cesta do neznáma. To je vždycky adrenalin. Hlavně, když jste dívka a musíte se sbalit na půl roku. Jak vysvětlit zanechanému oblečení, že není zdaleka vaše nejoblíbenější a že dáváte přednost jeho konkurentovi z druhého šuplíku?
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 490x
Mám obrovské štěstí, že můžu studovat, žít, vychutnávat, ochutnávat, užívat a zažívat jedno z nejkrásnějších míst na světě. Pít dobré kafe za euro, čichat pizzu na každém kroku - následkem pravidelného nasávání její vůně je, že už na ní prostě nemáte chuť- koukat na racky, poslouchat harmoniku na ulici a být pozorovatelkou benátského života.
http://jedno-cappucino-prosim.webnode.cz/