Nechat se zabloudit

Než jsem odjela, probleskly mi hlavou  tři věci: v Itálii  se nedají koupit BeBe sušenky, oříšky jsou tam nesmyslně  drahý a kam budu pro pána chodit jogovat???

12.9.2017

Když před sebou máte cestu do ,,neznáma", uvažujete co vám bude chybět.  Jedna z věcí co mi dělala starosti, byly lekce powerjogy, na které jsem byla zvyklá a které mi umožňovaly se dva roky vejít do stejných kalhot. Po týdnu tady jsem pochopila, že se o velikost kalhot vážně bát nemusím, protože poznávání Benátek je o tom, že se pravidelně ztrácíte a hledáte. To hledání obnáší spoustu klikatících se uliček, mostů a můstků se schody nahoru a dolů, po kterých se dá hopsat dle nálady. Můj krokoměr ukazuje přes 70 kilometrů ztracení a nacházení se, za pouhý jeden týden a můj pásek požaduje přidělání dírky navíc.                                                                                                                           S duchovním životem, to zatím také není tak zlé. Mám pocit, že Benátky mají tendenci dělat lidi lepšími. Kudy chodíte tudy  nesnesitelně přemýšlíte, máte chuť něco tvořit,  dostát starým slibům, dát si sliby nové. Aspoň na mě to má takový vliv. Koukám na to  všechno kolem sebe a přestávám mít strach. Taky bych řekla, že Benátky jsou takovým kurzem sebeovládání a lekcí trpělivosti. Kdo mě zná ví, že mám ráda svižnou chůzi. No tady svižná chůze nemá šanci. Pokud teda nechcete lokty zmrzačit nadšené rekreanty. A tak se musíte zhluboka nadechnout ujistit se, že vaše tempo o rychlosti šnečí rodiny na vycházce, je naprosto v pořádku. 

Mám tendence, oživovat všechno kolem sebe. Občas mám pocit, že se moje kabelka urazí, když si vezmu batoh a naopak. Auto vždycky pochválím za to, že mě dovezlo domů (někdy ho přátelsky poplácám) a telefonu se čas od času omluvím za to, že mi padá- často. S místy to mám taky tak. Hlavně s městy. Hledám jim osobnosti. Praha je pro mě tajuplná a mystická dáma, která  zná svoje kvality a má tendence být trochu mrcha, ale šarmantní mrcha. Občas se na ní zlobíte, ale ona si vás hned zase udobří pohledem na Vltavu nebo Pražský hrad. New York je model, kterého všichni chtějí. Je ho všude plno. Má rád světla reflektorů a nutí vás k ultrarychlým pohybům a nahození poker face. Londýn- to je klasik. Jde z dobou, ale svého dlouhého kabátu se nevzdá, protože moc dobře ví, že na něj má nárok. Roky snídá slaninu a vajíčka, pije čaj o páté a k večeři si pak dá sushi. Mnichov. Tak s tím si třeba nevím vůbec rady. Vídeň je elegantní paní, které léta používá stejnou voňavku a Benátky? Benátky jsou víla o které dlouho sníte a když jí poznáte zamilujete se. Ona vám na oplátku plní přání a stará se o vás, aby se vám nic nestalo a mohli jste tu být tím, kým chcete. A když máte radost má jí s vámi. A nebo je to naopak? Když se tu ztratíte, nenajdete ghetto nebo místo, kde by si někdo žádal váš skalp. Když se tu ztratíte pravděpodobně se objevíte někde, kde jste předtím ještě nebyli a vyleze z vás ,,áách". A když ze ztratíte hodně a už chcete jen domů odpočinout si, najednou narazíte na  náměstíčko, kde hraje houslista tak nádherně, že zapomenete, že jste chtěli dokoukat Harryho Pottera ( už asi po stopadesáté ) a omámeně si sednete na zem a rázem je z vás milovník klasiky. Benátky jsou prostě místem, které vás odmění za to, že v něm jste.