Benátští Páni kluci

Úplně se mi vybavují ty scény z filmů, kdy rodičové předávají svému miláčkovi k osmnáctinám kabrioleta s velkou mašlí kolem. Miláčkové nadšeně vyjeknou, chytnou klíče, které jím se šibalským mrknutím hodil papá, hbitě přeskočí dvířka, zaplují k volantu, spustí zatěžkávací zkoušku svých ušních bubínků muzikou na plný pecky, zatúrují motorem, nasedí pilotky a vyjedou okouzlovat dívky do víru velkoměsta.   

Štastní hoši, kteří žijí na ,,souši". Ale co chudáci kluci benátští ? Vždyť tady se autem jezdit nedá. Člověk by si myslel, že o tuto kratochvíli můžou být ochuzeni, ale nenechte se zmást. Páni kluci jsou i tady! Akorát jejich kabriolet nemá čtyři kola, ale kormidlo a kýl!

Představuji si, jak to předávání nové ,,káry" může probíhat. Moje představa se opičí se scénářem pro suchozemce. Až na pár změn. Rodičové vedou synka k vodě a tam kotví nejnovější model člunu  s imitací dřeva na přídi a po bocích. Mašle je decentně přivázaná na flašce Prosecca, které trpělivě čeká vychlazené vedle kormidla. Klučina nadšeně vykřikne ,,och papá, och mamá" opusinkují se na tváře, kluk naskočí do svého nového člunu, netúruje - to se přece se člunem nedělá tsee - pustí hudbu a vystřelí  20 km/h (tady se víc v ,,postranních" nesmí.) Pluje vstříc otevřenému moři a obdivným pohledům udivených turistek, které by z mostů nejraději přepadly vedle něj.                                                               

Tohle mě napadlo, když jsem seděla u moře na konci Benátek a kolem mě profrčel kluk, odpovídající popisu výše uvedeném. Takové Pány kluky, zde můžete potkávat celkem pravidelně. Nejčastěji na Canal Grande, kde se může plout závratných 50 km/h. Já zatím necítím touhu někam přepadávat. Neztotožňuji se  totiž  z jejich playlistem !!   (A taky jsem děsně rozumná že jo!)

P.S.  Dá se tu stopovat?